Nošení dětí čelem vpřed

Na trhu narazíte i na nosítka, která o sobě píší, že jsou ergonomická a umožňují nošení dětí vpřed.

Proč toto nošení vyvolává takové emoce? Proč jsou dětská nosítka, která umožňují nošení čelem vpřed, zakázána v diskusních skupinách, které se věnují zdravému nošení? Nabízím krátké zamyšlení.

Pojďme se na to trochu podívat...

První námitka proti nošení čelem vpřed - tedy zádíčka miminka se opírají o hrudník rodiče - je, že tato poloha nemůže být v nosítku pro dítě ergonomická. Tudíž není vhodná. Na to reagují někteří výrobci snahou upravit svoje nosítko tak, že podpoří zvednuté a široce roztažené nožičky i při nošení čelem vpřed. Tím se to trochu vylepší, ale pořád je problém s polohou zad - a fyzioterapeuti věnující se zdravému vývoji a znalí nošení s těmito nosítky mají pořád problém. 

(Pojem visítko je vám znám? To jsou ta dětská nosítka, kde ani při poloze čelem k rodiči není dítě ve fyziologické pozici, kde je podpíráno látkou od kolínka ke kolínku, ale defacto visí na rodiči za rozkrok a tlak na páteř je pak nepřiměřený. A ano, i tato visítka si říkají ergonomická. Odtud tedy pozor - ne všechno, co se vám v obchodě nabízí jako ergonomické nosítko pro miminko je skutečně vhodně na nošení dětí. Trochu takový paradox.)

Zralost mozku malého dítěte

Já bych se ráda věnovala ještě druhému, neméně důležitému aspektu nošení čelem vpřed. Ten souvisí se zralostí mozku děťátka a jeho schopností zpracovávat příchozí vjemy a chránit se před přetížením. Miminkovská centrální nervová soustava je ještě nezralá. Snadno dojde k aktivaci a ještě snadněji k přetížení.

Pokud miminko máte na rukách, i čelem vpřed, děťátko svými pohyby snadno dá zpětnou vazbu, že už má dost, a vy - aniž byste o tom příliš přemýšleli - si miminko otočíte tváří k sobě. Tím mu utlumíte proud podnětů a miminkovský mozek si může na chvíli dát potřebnou pauzu, po které volal a vy jste mu instinktivně vyhověli. Nemusíte na to vůbec myslet. Děláte to přirozeně, protože reagujete na svoje dítě, aniž byste to nějak sáhodlouze promýšleli. 

Problém nastane, když máte miminko v nosítku čelem od sebe - tím, že je zapoutané, vaše schopnost reagovat na jemný signál, spočívající ve změně svalového napětí dětského tělíčka, nebo jemného pohybu hlavičkou stranou, je přerušena. Na miminkovský podnět ke změně polohy a ztlumení proudu podnětů tedy nejspíš nezareagujete (protože byste museli miminko vyndat z nosítka a zandat ho čelem k sobě - a to zabere čas a práci) a miminko dál bude vystaveno situaci, která je pro jeho centrální nervovou soustavu příliš zahlcující. Některé děti na to reagují zvýšeným pohybem v nosítku (kopání nožkama, šermování ručkama), kdy se ještě pokoušejí jednak dát zesílený signál ke změně polohy a druhak si uvolňují vzrůstající napětí v těle. Některé děti pak jako další stupeň mohou začít plakat (v zásadě se dá říct, že je to zdravá reakce a třetí stupeň žádosti o změnu polohy). Jiné děti se jakoby uklidní a pozorný divák si všimne, že takové miminko se začne jevit jako apatické (někdo taky řekne, že vypadá klidně). To znamená, že mozek se "vypnul". Dítě si proud podnětů "odpojilo" - tím se mozek chrání. Potud fajn, ale má to svoje ale... 

Pokud se takové situace, kdy je miminko / děťátko vystavováno proudu podnětů opakuje častěji, mozek "otupí" a k následné aktivaci vyžaduje silnější a silnější stimulaci. Rodič má pak pocit, že se děťátko nedokáže samo zabavit a vyžaduje něčí neustálou aktivní asistenci. To proto, že mozek dítěte prostě začne vyžadovat silnější dávku stimulace k aktivaci (něco podobného pak rodiče budou znovu pozorovat v prepubertální době a v pubertě samotné třeba v souvislosti s technologiemi a vzrušující virtuální realitou a nudnou skutečností, jen to bude o několik vývojových spirálek jinde). 

Podobná situace, jako při nošení čelem vpřed, nastává s mozkem dítěte i třeba tehdy, když ho posadíte v autosedačce nebo lehátku před televizi. Zkuste to pozorovat - nejdřív zájem, pak zvýšení fyzické aktivity, kopání nožkama, ručkama, pak vypnutí a třeba i usnutí. Málokdy je to ale kvalitní dlouhý spánek - přetížený mozek má  totiž problém s kvalitou spánku. 

Ilustrační obrázky nošení na fotce - zdroj: babytula.com, didymos.com

Nošení je báječné a prospěšné

Nosítko je báječná věc. Obrovský pomocník pro rodiče. Neskutečný přínos pro dítě. Nebojte se svoje děti nosit. Poznávání světa z bezpečí rodičovské náruče je jedna ze skvělých věcí, které dětem dáváme až do dospělosti (ačkoli ta se nám v tu dobu jeví jako něco, co asi nikdy nenastane, nebo až někdy za několik století). Děti nosíme na rukách intuitivně, přirozeně. Nebojme si pomoci svým zádům šátkem nebo ergonomickým bezpečným nosítkem (ne visítkem, samozřejmě). 

Pokud svoje miminko nosíte v šátku či nosítku od narození, okolo 2-4 měsíce začne být děťátko zvědavější a bude chtít koukat ve svojí aktivní bdělé fázi víc do světa. V tomto věku ale obvykle ne zase tolik, aby bylo spokojené s nošením na zádech. Takže - jak mu to umožnit, aniž bychom museli používat nosítko s polohou čelem do světa? 

Nošení na boku - dítě má rozhled i kontrolu

Poloha na boku. Tato poloha umožňuje jak rozhled pro dítě, tak mu ponechává aktivní moc nad regulací proudu podnětů. Když toho na něho bude moc, stále se může stočit hlavičkou k rodičovskému hrudníku do bezpečí a klidu. 

Většina nosítek umožňuje přepnutí ramenních popruhů i na nošení na boku.

Nebo můžete použít jednoduchý ringsling (krátký šátek s kroužky)

Nebo je to čas zkusit uvázat pevný šátek na nošení dětí - vázání na boku, například úvaz Koník na bok nebo Robin´s hip carry .

Nošení na boku s ringlingem je také skvělé na poponášení na doma - i když je to asymetrický úvaz, je přeci jen pro vaše záda odlehčením, když nemáte celou váhu dítěte jen na ruce (a plus - i tu ruku máte uvolněnou, protože váhu dítěte podpírá a zajišťuje látka šátku). Třeba když potřebujete dovařit rychle večeři, ale buď miminko nebo batole vás nezbytně potřebuje - je tu ringsling, do kterého bleskově miminko dáte a dovaříte večeři, zatímco se miminko či batole u vás upokojí (a zabaví, protože vidí, co děláte). 

Už od druhé dítěte jsme doma měli s mužem každý na své židli pověšený jednoduchý krátký ringsling na poponešení po bytě. Na té židli visely oba krátké šátky mnoho let, a byly neustále v permanenci (i proto, že naše záda dostávala kontinuálně se čtyřmi dětmi víc, jak 10 let zabrat). 

Nezapomeňte - že dítě potřebuje mít kontrolu nad proudem vjemů a informací, aby nedošlo k přetížení. Při nošení mu to umožníte třeba právě polohou na boku, z které má potřebný rozhled (podobně, jako při nošení čelem do světa), ale zároveň má kontrolu a možnost ovlivnit či ukončit proud vjemů, když toho na něj je moc (to mu při nošení čelem do světa chybí).

Přeji vám, ať je vám i vašim dětem nošení velkou pomocí.

Markéta Bumbálková
psycholog & psychoterapeut

Článek vychází k podpoře Mezinárodního týdne nošení 2021

Pokud ti moje práce pomáhá, můžeš mě podpořit odběrem ve formě jednoho virtuálního kafe měsíčně na platformě Herohero. Díky tomu budu moci pokračovat v Látkovkách.