Pokud nemáte dobrou prací rutinu, zhruba po 3-4 měsících používání zjistíte, že plenka na miminku po načurání je cítit čpavkem, případně se miminko začíná v látkových plenách opruzovat. Rodiče se pak na sociálních sítích ptají, jak je možné, že se děťátko začalo po 3 měsících používání látkových plen opruzovat, když přece nezměnili prací prášek ani nic jiného. 

Plenky začnou zapáchat právě proto, že ve vláknech zůstávají zbytky čpavku, které se uvolňují po načurání a následně dráždí pokožku děťátka. Čpavek je velmi agresivní, může docházet až k popálení pokožky - na kůži jsou pak takové "šlice" nebo "jelita". Červená, trochu opuchlá místa, kde došlo k popálení čpavkem. Velmi často se to stává na stehýnkách z flísových lemů svrchních kalhotek, pokud nepereme pravidelně svrchní kalhotky co 2-3 dny s látkovými plenkami, nebo pokud se je rodiče snaží prát na 40 (pleny i svrchní prostě tu šedesátku nutně potřebují! Pokud si kupujete pleny, dívejte se, zda je povolené praní na 60 - pokud není, poohlédněte se po jiné značce). 

Jak se dá usazeninám v plenách předcházet?

Alfa a omega je správná prací rutina. A něco navíc podle měnící se situace s děťátkem a počasím.

Zjistěte si, jak máte doma tvrdou vodu - obvykle jak hrubý ukazatel stačí, s jakou frekvencí se vám zanáší varná konvice. Pokud musíte čistit kámen z konvice každý týden, teče vám z kohoutku tekuté kamení a praní je potřeba trochu vychytat. Pokud vám stačí vyčistit konvici jednou za rok, gratuluji - máte parádní vodu, ideální na praní látkových plen!

Pokud máte tvrdou vodu, do prací rutiny je vhodné zařadit pravidelný čistící cyklus nejen pro vaši pračku, ale i pro vaše pleny. Předejdete tím případnému zanešení plen.

Problematika zanášení plen není jednoduchá a i při správné prací rutině se může zanešení vláken objevit.

Na zanešení má vliv kromě vody a pracího prášku také složení moči vašeho děťátka. Často začnou problémy po zavedení příkrmů, kdy se mění moč. Další kritické období je po roce u nočních plen.  Zrovna tak jsem pozorovala, že u miminek do 6 měsíců se problémy se zanešení vyskytují častěji u miminek na umělém mléku. 

Preventivní prací rutina

1. Běžná prací rutina

 praní po 2-3 dnech (v letních horkých dnech po 48 hodinách, zrovna tak v zimě při skladování ve vytápěné koupelně)

• samostatné máchání (je vhodnější, než předpírka - prádlo se lépe vymáchá v dostatku vody a odstředí)
• prací cyklus bavlna na 60°C
• v hlavním pracím cyklu by mělo být dostatek volné vody - po napuštění veškeré vody byste při zastavení otáček měli vidět vodu za sklem u předem plněných praček. Pokud tam není, plenky se otírají příliš o sebe a praní jednak nebude kvalitní a druhak opotřebení plen bude vysoké (čili snížíte životnost plen).Jak 

Jak vyřešit, aby vody v pračce bylo dostatek?

• zkuste upravit množství plen v bubnu
• zkuste zapátrat, zda má vaše pračka program voda plus
• zkuste při máchání dát nejnižší otáčky odstřeďování, aby si pračka navážila "těžší" prádlo (pokud dávkuje podle váhy - může dávkovat i jinak - podívejte se do manuálu ke svojí pračce) a dávkovala víc vody
• a poslední možnost, pokud nic z předchozího uspokojivě nezabere - zkuste přes nádržku až po napuštění, tedy po cca 10 minutách programu. vodu dolít (mě na 8 kg pračku stačí obvykle dolít 5-10 litrů vody, 10 litrů vody dávám na našich 8 velkých froté osušek).

Potřebujeme v pračce vodu a tak akorát náplň prádla, aby při odstřeďování byl buben vyvážený. 

Pračku suchými plenami plníme maximálně do 2/3 - tento poměr se osvědčuje napříč značkami různých praček.

 2. Čistící cyklus

Pokud máte tvrdou vodu, jednou za 4-6 týdnů je fajn čisté plenky přeprat s kyselinou citronovou místo pracího prášku (dávkování na pračku 4 kg 200 g k. citronové, na pračku 8 kg 400 g k. citronové - kyselinu citronovou zakoupíte v drogerii nebo v potravinách obvykle poblíž kypřících prášků a potřeb na pečení).

Toto by mělo na běžnou údržbu stačit - kyselina citronová bojuje s minerálními usazeninami ve vláknech, které zvyšují i usazování čpavku. Zároveň minerální usazeniny způsobují, že pleny hrubnou a jsou tvrdší - kyselina citronová tím, že odstraní usazeniny, změkčí pleny.

3. Hygienický cyklus

Pokud došlo k delšímu skladování plenek, než 2,5-3 dny, je potřeba zařadit hygienický cyklus. 

1. Jako první je máchání.
2. Jako druhé je vyprání na 60 s kyselinou citronovou.
3. Jako třetí je hygienický cyklus, kde máte v zásadě dvě možnosti - buď můžete použít komerční prostředek Mio Fresh, nebo použít perkarbonát.

• Mio Fresh je přímo od plenkového výrobce, jeho ředění je ozkoušené a osobně s ním máme na plenkách 15 let zkušeností jak v domácnosti, tak při praní plen bez pračky, na cestách. 
• Nebo můžete použít perkarbonát. Ten dávkujeme ve stejném množství, jako dávkujeme prací prášek. Do dávkovače tak nasypeme množství perkarbonátu a dvě lžíce obvyklého pracího prostředku. 

Pokud z nějakého důvodu (obvykle je to velký čistící cyklus, kdy nezabral postup s pračkou v bodu 2. Čistící cyklus)  považujete za lepší dát plenám lázeň z kyseliny citronové, a pak z MioFreshe / perkarbonátu, doporučuji tento postup, šetrný k plenám:

1. Vodu dejte horkou z vodovodu, nikoli vařící z konvice - vařící konvice může poškodit PUL a gumičky. 
2. Pleny nechte v lázni (ať už kyselé či desinfekční) 2-3 hodiny, obvykle do vychladnutí lázně.
3. Následně přendejte do pračky, spusťte máchání.
4. Po máchání zapněte nejkratší prací cyklus na 60, co vaše pračka umí a nechte pleny projet BEZ přídavku pracího prášku.

Je lepší začít kyselinou citronovou - vymáchat - teplé máchání v krátkém pracím cyklu na 60 - Mio Fresh / perkarbonát - máchání - teplé důkladné máchání v pracím cyklu na 60.

To, proč je perkarbonát strašák pro pleny, je právě dlouhá nebo dlouhodobá expozice, nepřidávejte ho proto do každého praní. Pokud ho použijete jednou za čas, v rámci čistění plen,  pomůže vám to udržet vaše pleny čisté a bez čpavku a dlouho krásné. Obvykle tu největší škodu způsobí na vláknech právě čpavek, a nikoli perkarbonát. Pleny se rozpadají kvůli čpavku a praní na sucho, s nedostatkem vody, kdy se o sebe prádlo příliš dře (a ani se pořádně nevymyje čpavek z vláken).

 4. Praní plen při infekcích

Pokud máte v rodině rotavirový infekční průjem nebo kvasinky nebo roupy, jediný vhodný postup je zařadit do prací rutiny Sanytol nebo jinou desinfeci prádla na stejném chemickém základu (např. Desinfekce z DM drogerie). 

V případě rotavirové infekce přidáváme desinfekci do úplně každého prací cyklu úplně každého prádla. Tedy nejen k plenkám. Po manipulaci s prádlem nakažého jedince je potřeba vydesinfikovat plochy, kde se s prádlem manipulovalo a důkladně si umýt ruce a použít desinfekci. Hygienická stanice nám ve svém doporučení dala ke zvážení při manipulaci s prádlem nakaženého jednorázové rukavice. 

 Sanytol (či podobná desinfekce prádla) je skvělý pomocník při extrémních případech, kdy potřebujeme v naší domácnosti zvýšenou hygienu a zabránit šíření nákazy. Pro běžné použití není vhodný a nedoporučujeme ho rutinně přidávat ke každému praní plen. 

Jak poznáte, že máte tvrdou vodu?

Pokud používáte varnou konvici na vaření čaje a vody, tak nejspíš víte, jak na tom s tvrdostí vody jste.

Když je po týdnu konvice plná usazenin, máte extra tvrdou vodu.

Když ani po roce nepotřebuje konvice odvápnit, gratuluji - máte tu nejlepší vodu na praní a pro vaše spotřebiče (a nejspíš i na pití).

Můžete také použít proužek na určení tvrdosti vody.

Nebo můžete najít informace na webu vašeho dodavatele vody - tvrdost a složení tam uvádějí. 

 Pokud máte tvrdou vodu, nezapomínejte jednak na pravidelnou údržbu pračky (a myčky) a druhak přizpůsobte dávkování pracího prášku tvrdosti vody a množství prádla. Pokud potřebujete čistit konvici každý týden, pak doporučuji k pracímu prostředku přidávat i sodu na praní. Snížíte spotřebu pracího prostředku, ale zachováte prací účinnost (a je i dost pravděpodobné, že je to šetrnější i k vaší pračce). 

5. Noční pleny batolat

Noční pleny batolat jsou často ráno trochu biohazard. Abychom předešli tomu, že budou zanešené čpavkem, doporučuji je ráno po sundání (nebo až po kávě!) vymáchat ručně v umyvadle z nejhoršího. Tím zabráníme rozkladu moči v plence, usazování ve vláknech a ničení vláken čpavkem.

Pokud perete denně i jiné prádlo, můžete noční vymáchanou plenu přihodit i ke světlému prádlu na 30-40°C. Tím zajistíte její dobré vymáchání a nedáte bakteriím šanci, aby začaly rozkládat moč ve vláknech. Jednou týdně by ale noční plenka měla projít i klasickým plenkovým cyklem na 60°C. Tento postup se osvědčuje i v horkém létě, kdy rozklad moči probíhá megarychle. Rovněž ho můžete používat na konci plenkovacího období, kdy máme za den jen 1-3 plenky na spinkání, a trvalo by neúměrně dlouho nasbírat celou pračku. Denně pak pleny vymácháme a jednou týdně vypereme na 60. Tak zajistíte i namáhaným nočním plenkám čistá textilní vlákna bez minerálních usazenin (a dlouhý život pro vaši plenku). 

Pleny zapáchají - co teď?

Perete dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale plenky jsou po načurání cítit močí. Co s tím? Pokud nezabralo nic z předchozích rutinních zásahů, budeme to muset vzít důkladněji. A na to se podíváme v samostatném článku o zanešených látkových plenách.

Další články, které by vás mohly zajímat:

Pokud ti moje práce pomáhá, můžeš mě podpořit odběrem ve formě jednoho virtuálního kafe měsíčně na platformě Herohero. Díky tomu budu moci pokračovat v Látkovkách.